Pro každou normální stupnici existuje šest akordů, které většinou stačí pro doprovázení písně v dané stupnici. Někdy se té množině říká kadence.
Jsou to všechny normální akordy, které lze sestavit z tónů normální stupnice. Tři jsou molové a tři durové.
Na pochopení je nejjednodušší tónina C dur. Ta je tvořena normální C durovou stupnicí a navíc obsahuje tři durové a tři molové akordy.
Akord | Složení tónů akordu | Název ch. akordu | ital. | stupeň | ||
C dur | C | E | G | tónika | do | I |
G dur | G | H | D | dominanta | sol | V |
F dur | F | A | C | subdominanta | fa | IV |
A mol | A | C | E | molová tónika | la | VI |
E mol | E | G | H | molová dominanta | mi | III |
D mol | D | F | A | molová subdominanta | re | II |
Název charakteristického akordu vychází z klasické teorie a já ho uvádím, protože se občas hodí. Stejně tak se občas hodí znát italskou notaci. V některých jiných učebnicích se používají stupně psané římskými čísly. Ta část hudební teorie, která pojmenovává a zkoumá tyto funkce akordů v kadenci, se nazývá funkcionální harmonie.
Na doprovázení skladby, která je v tónině C dur, tedy obvykle vystačím s těmito šesti akordy.
Pokud vím, v jaké je skladba tónině (stupnici), můžu snadno odvodit, které akordy se ve které tónině používají. Samozřejmě na odvozování existují názorné pomůcky. Tou nejčastější je kvartový kruh.
V kvartovém kruhu je dvanáct tónů seřazeno ne podle výšky, ale podle souzvuku -- každý tón má vedle sebe příbuzné tóny o kvartu vyšší (5 půltónů) a o kvartu nižší. Odtud název kvartový kruh.
Nyní ukážu, jak se pomocí kvartového kruhu odvozují charakteristické akordy. Základním akordem je durová tónika (nebo jenom "tónika") -- dur akord základního tónu. Tímto akordem začíná většina písní. Kolem něj jsou v přesném schématu poskládány další normální akordy.
Například C dur:
Do tóniny C dur tedy patří akordy C dur, F dur a G dur, A moll, D moll a E moll.
Nebo například G dur (oblíbená stupnice country hudby):
Asi vidíte, že kadence normálních akordů je posunutá. Otáčením té barevné masky po kvartovém kruhu si můžete odvodit normální akordy všech tónin.
Mezi charakteristické akordy bývá někdy počítán i sedmičkový akord odvození od durové dominanty. V případě tóniny C dur je to akord G7 (složení G H D F), v případě G dur je to D7 (D F# A C) atd. Septakord je složen ze čtyř tónů -- k normálnímu akordu přidává tón o deset půltónů (zmenšená septima) vyšší od základního tónu. Například do akordu G dur (G H D) přidává tón F. Tento tón patří do stupnice C dur, proto akord G7 zní v tónině C dur snesitelně.
Většinou stojím před problémem: mám píseň a potřebuji k ní zjistit akordy. Jak na to:
Rozvinutím kvartového kruhu (a úpravou) získám praktickou pomůcku pro rychlé zjištění kadence (množiny charakteristických akordů):
Dur | D# dur | B dur | F dur | C dur | G dur | D dur | A dur | E dur | H dur | F# dur | C# dur | G# dur | D# dur | B dur |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Moll | C moll | G moll | D moll | A moll | E moll | H moll | F# moll | C# moll | G# moll | D# moll | B moll | F moll | C moll | G moll |
Septakord | F7 | C7 | G7 | D7 | A7 | E7 | H7 | F#7 | C#7 | G#7 | D#7 | B7 | ||
Předznamenání | 3 b | 2 b | 1 b | nic | 1 # | 2 # | 3 # | 4 # | 5 # | 6 # | 5 b | 4 b | 3 b | 2 b |
Vyznačená oblast je maska pro přečtení kadence -- množiny akordů, které se hodí k písni. Posunutím masky se dá zjistit kadence pro tu kterou tóninu.
Například k tónině H dur patří tóniky H dur a G# moll, subdominanty E dur a C# moll, dominanty F# dur a D# moll a dominantní septakord F#7. Tónina má předznamenání 5 křížků.
Podobně jako v této tabulce jsou seřazeny klapky pro levou ruku akordeonu (tahací harmoniky).
Další: tónina
Hudební nauku píše Yuhů, mail: janovsky@gmail.com