Město Slaný: Procházka - Historie - Povídání - Slánský mlýn
dostupné informace a můj komentář
Slánský mlýn je název developerského projektu připravovaného východně od Slaného v údolí Červeného potoka. Zajímám se o něj, protože vidím nesoulad informací poskytovaných developerem se skutečným stavem.
V lokalitě Slánského mlýna:
Všimnul jsem si, že v posledních letech jsou developerská videa natáčená v přítomném čase, jako by už všechno stálo. Můžete si takhle prohlédnout vizualizace dálnic, které ještě deset let nebudou stát, ale komentář mluví, jako že už se po dálnicích jezdí. Podobně je to s výše odkázanými prezentacemi projektu Slánský mlýn. Nic z prezentovaného zatím nestojí a v případě vodních toků je navíc zřejmé, že prezentaci nikdy odpovídat nebudou.
Abyste věděli, na co reaguju, proklikejte si pár odkazů nebo si pusťte to video.
Oficiální stránka projektu Slánský mlýn: https://www.eufi.cz/cs/s44/SlanskyMlyn
Prezentace projektu Slánský mlýn, kterou budu komentovat: https://www.eufi.cz/cs/s44/SlanskyMlynPresent
Videa na Youtube s prezentací budoucího stavu: https://www.youtube.com/watch?v=6pogg0NEhHY a prezentace města Slaný https://www.youtube.com/watch?v=sOgJKdDtDus (rusky)
Územní studie Lázeňské ulice s odkazy na pdf dokumenty: https://www.meuslany.cz/uzemni-studie-slany-lazenska-ulice-12-2018/d-66391, z toho nejzajímavější textová část územní studie: https://www.meuslany.cz/assets/File.ashx?id_org=14936&id_dokumenty=66393
Fotky Ovčárského mlýna z minulých let a další zajímavé obrázky: https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/430-ovcarsky-mlyn
Přibližná lokalita na leteckém snímku z mapy.cz: https://mapy.cz/zakladni?x=14.1017678&y=50.2347571&z=17&l=0&base=ophoto
Na leteckém snímku Googlu je lépe vidět upravená plocha určená k výstavě: https://www.google.com/maps/@50.2355506,14.0998781,389m/data=!3m1!1e3
Rozhodně nechci tento developerský projekt poškodit. Nechci ani nikoho odrazovat, aby si ve Slaném koupil byt nebo dům, protože Slaný je super město. Co ale taky nechci, je stav, kdy si několik stovek lidí koupí nemovitost na základě neúplných informací. Nechci, aby budoucí nespokojení obyvatelé tohoto předměstí měli pocit, že jim někdo něco slíbil a ono se to nestalo. Netvrdím, že Slánský mlýn je špatný projekt a velmi developerům držím palce, aby se povedl dotáhnout do stavu, který prezentují. Jenom si prostě myslím, že se jim to spíše nepodaří, a vyčítám jim, jakým způsobem projekt nyní prezentují. Akceptuju, že každý má právo své zboží inzerovat, jak chce, ale coby rodilý Slaňák a patriot cítím potřebu se k tomu vyjádřit.
Projekt Slánský mlýn je marketingový název pro oblast mezi dnešním okrajem zástavby Slaného (Lázeňská ulice) a zaniklou vesnicí Ovčáry, ze které se zachovalo několik stavení a kostel.
Ve Slaném nikdy žádný objekt s názvem Slánský mlýn nebyl a žádný Slaňák takové místo nezná. Slánské mlýny se dříve jmenovaly podle svých majitelů (např. Baňkův, Formánkův, Fantův mlýn). Mlýn, podle kterého se pravděpodobně jmenuje developerský projekt, je starý Ovčárský mlýn, což je jedno z nenápadných zchátralých stavení v Ovčárech. Další mlýn, Michálkův (též Fučíkův), využíval téhož náhonu, dnes zaniklého. Stával výše, přibližně v místech, kde má nový projekt plánovaný můstek mezi kruháky.
V březnu 2021
je již starý mlýn kompletně zbouraný a odbagrovaný. Z toho plyne, že pokud bude
postavena restaurace, nemůže jít v žádném případě o historickou stavbu. V pozadí
za silnicí ovčárský kostel sv. Václava.
Údolí je relativně hluboce zaříznuté, na obou stráních jsou intenzivně obdělávané sady a zahrádkářské kolonie. Za silnicí od některých plánovaných domů je areál bývalého černouhelného dolu Caroli (těžba ukončena už na začátku 20. století), dnes s moštárnou a lehkým průmyslem. V okolí dolu je terén pravděpodobně částečně poddolovaný.
Přímo na místě výstavby bytových bytů byly v minulosti objekty drůbežárny, což by podle mě nemělo mít žádný negativní vliv na budoucí využití místa, protože zbytky staveb byly kompletně odstraněny. Ostatně někdejší drůbežárna je hlavní důvod, proč se v těchto místech vůbec smí stavět - místo už bylo v minulosti zastavěno. V době psaní tohoto textu v údolí nejsou žádné restaurace, cyklostezky, hřiště, sportoviště, jezera, farmy ani lidi. Jenom zplundrovaná zem určená k výstavě, čistírna odpadních vod, zahrádkářské kolonie a oplocené sady. Když jsem se developera mailem ptal, jestli je výstavba sportovišť a dalších objektů nějak zakotvená v kupních smlouvách na byty, tak prý není. Myslím, že farmu a rybník postaví, jenom jestli jim zbudou peníze.
Slánská čistírna odpadních vod je v blízkosti budoucího mlýna (130m). V pozadí
ovčárský kostel.
To údolí je opravdu docela hezké. Protože se město Slaný kvůli bariéře Slánské hory rozvíjelo v minulosti mnohem více na západ než na východ, je tato východní oblast za Slánskou horou málo zastavěná a udržuje si přírodní charakter suché středočeské stepi. Zástavbu tvoří hlavně malé objekty v soukromých zahrádkářských koloniích.
Ovčáry mají svůj kostelík. Já ho pamatuju ještě trochu pobořený a volně přístupný, ale nedávno byl opraven.
Hlavní přírodní perlou okolí je rozhodně nedaleká Slánská hora, čedičová kupa čnící mezi Slaným a Ovčáry. Je cenná kvůli zachovalým lesostepním společenstvím, má moc hezké výhledy a je jedním z přirozených cílů procházek Slaňáků. V severní lomové stěně je krátká ferata. Pod Slánskou horou je vyschlý údajně slaný pramen, podle kterého Slaný dostalo své jméno.
Zhruba kilometr a půl od Ovčár na západ je centrum Slaného. Jak už jsem uvedl, Slaný je super město. Těžiště společenských aktiv má zhruba na západním okraji centra, dohromady z Ovčárů tak 2 km. Z Lázeňské, kde mají stát první nové domy, o něco blíže. Na autobusové nádraží Slaný pěšky 1,5 km. (Vzdálenosti průměruji od středu navržené nové zástavby. Od prvního stavěného domu "A" je to ještě o pár set metrů dál.)
Na druhou stranu - tedy na východ - je po dvou kilometrech vesnička Blahotice s čilým veřejným životem. Přímo u Blahotic jsou dva velké rybníky s velmi špinavou vodou, protože jsou pod čistírnou odpadních vod, která v minulosti moc nečistila. Podél rybníků a sadů vede naučná stezka.
Údolí je dopravně zklidněné. Ještě nedávno vedla údolím frekventovaná silnice první třídy číslo 16, nyní auta jezdí po novém obchvatu severně od města. Stará šestnáctka bude i do budoucna dopravní páteří Blahotického údolí vedoucí přímo do města.
Podle územní studie se přímo na pozemcích developera plánuje relativně velký park jako lokální biocentrum. Už teď je na tom místě docela slušná náletová zeleň. Převládající větry v lokalitě vanou naštěstí ze západu, což je důležité kvůli bezprostřední blízkosti slánské čistírny odpadních vod.
Jako prostě neni to ve městě. Ani smykem. Jestli chce někdo bydlet hodně za městem, tak klidně, jeho věc. Ale obchody jsou daleko (Lidl, Penny, Kaufland u Brodu 1,5 km), školy ještě dál (Komenda 1,5 km, Háje 1,6 km, Gympl 1,4 km), vlak ještě dál (nádraží 2 km). Pro úplnost je nutno říct, že některé jiné čtvrti Slaného jsou také hodně daleko od centra, ale jsou spolu pohromadě a všude je to tím pádem blízko. Slaný má těžiště západně od centra. Tím myslím kulturu, nejvíc hospod, běžný život, sportoviště, školky, plovárnu, plavečák, hokejovou halu, tři největší sídliště, všechno na západě. Budoucí východní čtvrť v Ovčárech bude od centra na druhou stranu a nebude mít vhodné docházkové spojení s jinou čtvrtí než s okolím slánské hasičárny.
To Ovčárské údolí je totiž úplně dopravně izolované. Je tam sice silnice, ale jen jedním radiálním směrem. Případná budoucí cyklostezka povede také jen tímto směrem. Chybí tangenty. Neexistuje žádná pěší cesta po svahu nahoru na sever. Kdokoli chce jít z Ovčár na sever, musí jít přes centrum Slaného, nebo až přes Blahotice. Přes Klášter, hřbitov a komerční sady se nedá legálně projít. Na jih je to docela podobné, je tam pole (naštěstí lze obejít) a zase oplocené sady. Okolní sady jsou veřejnosti nepřístupné, což zásadně omezuje možnosti procházek po okolí. Jasně, jako kluci jsme tam lezli přes ploty, jinak to nejde. Ani cesta do města není moc pohodlná - vedle silnice v Lázeňské ulici není chodník.
Je mi úplně jasné, jak tohle dopadne - všichni zdejší obyvatelé budou všude jezdit autem. Tak trochu doufám, že budou jezdit rovnou do Prahy (jestli se protlučou přes zacpaný kruhák u Brodu), protože ve Slaném se nedá moc parkovat. Rozhodně se nedá celodenně parkovat ve Slaném u autobusového nádraží, které je přirozeným centrem MHD.
Bylo by skvělé, kdyby místo aut jezdili obyvatelé hromadnou dopravou. Blbé je, že v době psaní tohoto textu v lokalitě Ovčár nebo na Lázeňské žádná zastávka MHD neexistuje. Je možné, že developer jedná s městem o zřízení zastávky, ale nenašel jsem o tom žádnou oficiální informaci. I kdyby se jednání povedlo, nelze očekávat dopravní obslužnost lepší, než mají jiné části Slaného. To znamená několik autobusů denně, spojující další vesnice v okolí se Slaným. Očekávám, že se pravděpodobně podaří zřídit zastávku linky 617 jezdící z Mělníka na Kladno, která tudy už stejně projíždí a jede šestnáctkrát denně, o víkendu čtyřikrát. Že by se podařilo zřídit zastávku linky, která pokračuje přímo do Prahy, považuji za vyloučené. Jediný spoj 388, který z jiných okrajových čtvrtí Slaného míří přes autobusové nádraží do Prahy, obsluhuje mnohem lidnatější západní části Slaného a tak daleko na východ zajíždět nemůže.
Slánsko je velmi suchý kraj. Od mala slýchám, že jsme ve srážkovém stínu, a fakt tu moc neprší. Když jsem poprvé viděl vizualizaci developerského projektu Slánský mlýn, tak jsem si říkal, kde chtějí vzít tolik vody a jak ji tam chtějí udržet. Lokalita se sice opravdu nachází v údolí potoka a je tam zachovaná linie mlýnského náhonu, ale Červený (slánský) potok má po celý rok minimální průtoky. Za uplynulých deset let čtyřikrát vyschnul.
Na první fotce je průtok Červeného potoka v březnu 2021 nad čističkou, po
sněhové zimě. Na druhé fotce je průtok téhož potoka pod druhým Blahotickým
rybníkem, doplněný o průtok z čističky.
Krom toho je voda všech vodních toků ve Slaném značně eutrofizovaná a v jediném slánském rybníku západně od Slaného (tzv. Novas) je tolik sinic, že by se klidně mohl jmenovat zelený. Oproti tomu oba Blahotické rybníky po proudu dolů mají celý rok barvu černou od výpusti ze slánské čistírny odpadních vod. Jestli mi nevěříte, podívejte se na satelitní snímky a barvy rybníků porovnejte.
První fotka rybníka je horní Blahotický rybník. Je silně zanesený čistírenskými
kaly z minulých třiceti let dob, kdy čistírna odpadních vod nefungovala dobře a
kaly se prostě házely pod čističku, kde je částečně brala voda. Druhá fotka se
snaží zachytit barvu silně eutrofyzované vody spodního (velkého) Blahotického
rybníka u koruny hráze.
Začal jsem tedy přemýšlet, jak chce developer zařídit, aby kolem domů bylo tolik vodních ploch vizuálně připomínajících řeky, jak to mají na videu. Napřed jsem si myslel, že by se na potoku udělaly nějaké přehrádky, takže by se hladina mohla zvednout. Ale tak to nebude, protože údolí na 800 metrů délky ztratí asi 9 metrů výšky (právě kvůli prudšímu spádu tu v minulosti byly dva mlýny). Teprve po pohledu na územní plán mi došlo, jak asi vznikla ta vizualizace. Grafik vzal mapu územního členění a všude, kde je formálně vodní tok, prostě namaloval 3D modrou řeku s animovanými vlnkami. Ten vodní tok samozřejmě v terénu není, ale do územních studií se jako vodní tok zahrnují i 2,5 metru vysoké břehy. Takže když to dobře dopadne, možná tam bude ten náhon, protože ten lze postavit a v jedné výšce udržet. Jestli náhonem něco poteče, je otázka jiná.
Prezentované "jezero" nad cestou k čističce je budoucí rybník. Já bych si tam rybník přál, je to zajímavý nápad. V osmnáctém století tam podle historických map skutečně malý rybník byl. Ale bude to mělký rybník, nebude to jezero. A podle územní studie bude rybník asi o polovinu menší než uvádí video a prezentace. Bude končit docela daleko od Ovčárského mlýna.
Pravděpodobná lokalita budoucího rybníka.
Uvažované vodní stavby (rybník, náhon) ale nijak vodní režim v krajině nezlepší, povedou spíše k většímu výparu. Nějaké další vzedmutí přirozeného toku, i kdyby bylo technicky možné, si nedokážu představit, že by Povodí Vltavy povolilo. Určitě je dobře, že se u domů plánují nádrže na dešťovou vodu. Všichni se modlíme, aby ve Slaném hodně pršelo. Moc to modlení zatím nefunguje.
Slaný nemá vlastní zdroj pitné vody. Vodárny berou pro Slaný vodu až z opačného břehu Labe od Mělnické Vrutice 40 km daleko. Slánská vodovodní voda je velmi tvrdá (3,4 mmol/l). Pamatuju mnoho zákazů zalévání zahrad.
V Lázeňské ulici na místě dnešní hasičárny stávaly slánské lázně. Byly postaveny v roce 1843 a snažily se do města přilákat lázeňské hosty podobně jako západočeské lázně. Kvůli těmto malým lázním došlo také k parkové úpravě blízké Slánské hory. Ale neměly dost vody (ani léčivé, ani normální) a okolí nebylo dostatečně reprezentativní, takže lázně zavřely před druhou válkou. Jenom silnice vedoucí údolím do Ovčárů se dodnes jmenuje Lázeňská.
Jsem rád, že se Slaný bude rozvíjet, tohle je přirozený a logický směr. Bude to moderní bydlení v dostatku zeleně, v klidu a daleko od města. Jsem skeptický k tomu, že se developerovi podaří zajistit dobrou dopravní obslužnost a že areál dokončí v rozsahu a kvalitě, který prezentuje. Rozhodně tam nebude stavět autobus z Prahy a už vůbec ne každých 15 minut. Ačkoli bych si přál, aby v lokalitě byly krásné vodní toky a nový rybník, považuji za pravděpodobnější, že tam povrchová voda nebude vůbec.
Psáno 25. června 2020, drobné aktualizace 7. a 30. března 2021. Fotky a jejich popisky z března 2021. Prosím dejte mi vědět, pokud vás téma zaujalo nebo pokud uvádím nepřesné informace.
Jestli chcete tuto stránku někde sdílet, stačí do příspěvku zkopírovat tuto trvalou adresu: https://dusan.pc-slany.cz/slany/slansky_mlyn.htm
Pokud máte potřebu se k tématu vyjádřit, můžete něco napsat třeba do komentářů pod můj post na Facebooku: https://www.facebook.com/dusan.janovsky/posts/10224144910543491
Město Slaný: Procházka - Historie - Povídání - Slánský mlýn
Píše Yuhů -- Dušan Janovský, janovsky@gmail.com, https://dusan.pc-slany.cz