Deníček Yuhůův

10. 11. 2014

trvaly odkaz

Nejdražší čas

Od té doby, co mám chytrofon a tablet, trávím spoustu času jinak než u zapnutého počítače. Dřív bylo normální, že jsem přišel a zapnul počítač (případně ráno vstal a zapnul počítač), a tak jsem u počítače trávil relativně dost času, kterého jsem si tím pádem moc nevážil. Ale posledních pár let už počítač často odpočívá temný a v tichu. A tak jsou ty situace, kdy doma usednu ke klávesnici, dost vzácné.

Jde hlavně o tu klávesnici. Na tabletu dokážu leccos -- kromě psaní. Koukám na filmy, čtu si knížky, čtu si fejsbůky, ale nepíšu. Občas tam něco našmudlám rychlostí jednoho písmenka za sekundu, což je ale oproti nějakým 300 znakům za minutu, na které jsem zvyklý u počítačové klávesnice, žalostně málo. Ne, nedá se na tom psát. Navíc na tabletu nemám staticky uložené weby, že bych je třeba dopisoval a opravoval, takže ani weby tam nepíšu. Že k tomu nepíšu ani deníček, to asi není potřeba rozvádět -- toho jste si, moji milí čtenáři, jistě všimli.

Počítač mám v práci a tam u něj sedím. Ale taky tam nepíšu své weby a nevyřizuji soukromou poštu. Když už si tedy doma sednu k počítači, je to tedy drahý čas. Vyřizuji maily (to na tabletu taky fakticky nelze), řeším postupně nastřádané úkoly, což ještě tak tak zvládám. Na jiné psaní už se nedostane. Možnost počítač opustit a sednout (lehnout) si k tabletu je tak lákavá! (Na druhou stranu už mě zase dva roky nebolí záda, což je bezva.)

Další věc se týká čerstvosti mysli. Když vstanu, tak se mi pracuje, myslí a píše nejlépe. Akorát že když vstanu, tak jdu do práce. Domácí čas je vymezený večerem, kdy už mi to tak nemyslí a jsem příliš unavený na to, abych usedal k počítači. Když už se mi tedy k němu podaří sednout, je to vlastně nejdražší čas.

To jsou všechny příspěvky z měsíce prosinec 2019. Příspěvky z dalších měsíců jsou odkazované z archivu měsíců a z hlavní stránky deníčku.