25. 11. 2012
trvaly odkaz
Co chci k Vánocům
Loni se můj blogový zápisek adresovaný primárně Ježíškovi velmi vyplatil. Sice ne všechno, co jsem si nadiktoval, skutečně přinesl, ale to bych taky nemohl chtít. Ježíšek se různě inspiroval i v průběhu roku nebo k narozeninám, takže nyní jsem například šťastným majitelem Koránu, Kosmovy kroniky nebo dokonce violy (Týjo, fakt violy? Jo, fakt violy!). To mě hned inspiruje k prvnímu přání, na které navážu dalšími.
Co chci k Vánocům:
- Dusítko na violu.
- Náhradní struny na kytaru, co nejtvrdší nylonové.
- Zubní kartáček Curaprox, na kterém je napsáno 5460.
- Webkameru. Moje stará není kompatibilní s windows 7.
- Sluchátka typu "špunty". To kdybych ta svoje současná někdy ztratil (jakože ztratím).
- Jakýkoli sypaný zelený čaj, neovoněný. Nejlépe olong. Nebo černý keemun.
- Klobouk. Ne, nevím, jakou mám velikost hlavy.
- Černé tkaničky do bot (délka na čtyři dírky).
- Géčkovou harmoniku, abych mohl hrát, když se hraje country. Altovou zobcovou flétnu nebo sopraninku, barokní příčnou flétnu, šestistrunnou guitalelu, dudy, smyčec (lhostejno, zda violový nebo houslový).
- Překvapivě mi chybí kniha Hobit od J.R.R Tolkiena. Povyk kolem letošní filmové premiéry patrně způsobí, že, řečeno s Cimrmanem, "bude všude k dostání". Klidně ve slovenštině.
- Hodinky na cesty, abych stále nemusel vytahovat mobil. Nějaké laciné lehké jednoduché a ručičkové.
Od minula nám zůstávají tato přání:
- hoboj, akordeon (malý, ale ne diatonický), roh, dusítko na housle
- učebnice turečtiny (nikoli konverzaci)
- cyklistické rukavice, abych stále nemusel prohazovat jedny mezi výbavou na kolo a na vodu (a kvůli tomu je různě zapomínat)
Ježíškovi i všem jeho pomocníkům co nejuctivěji děkuji. Dovoluji si upozornit, že se nebudu zlobit, když mi nic nepřinese a že mi toho stačí opravdu málo.
To jsou všechny příspěvky z měsíce prosinec 2019.
Příspěvky z dalších měsíců jsou odkazované z archivu měsíců a z hlavní stránky deníčku.