Deníček Yuhůův

30. 10. 2006

trvaly odkaz

Moje hlavní záhada filosofie jako vědy

Když jsem byl mladší, neuměl jsem si vysvětlit takový jeden jev. Kdekoli se psalo o filosofii, pojmenovávaly se věci jmény těch, kteří je prvně pojmenovali. Zenónovy aporie, Hegelova dialektika a podobně. Jako by se ti, kdo následně o těchto věcech píšou a mluví, nedokázali od původního objevitele oprosit. Říkal jsem si něco jako "kdyby to objevil někdo jiný, bylo by to něco jiného?" Dnes bych to nazval upnutí na jména. Trápilo mě to a pomohlo mi to zařadit si filosofii k pavědám (v zásadě správně, ale o tom psát nechci).

Příhoda z Plzně ze zkoušky z filosofie mě vždycky rozveselí. Dostal jsem na potítko za úkol připravit si něco o vztahu vědy a náboženství. Cítím v té oblasti své kramfleky silné, takže jsem si připravil velmi zajímavé povídání. Se mnou byl u zkoušky jakýsi jiný student. Dostal Platóna, Aristotela a Sokrata, litoval jsem ho. Co na tom tak může vymyslet? Když jsme pak sedíce vedle sebe prezentovali zkoušejícímu každý svou otázku, on spustil o tom, že ten a ten Řek byl otec kováře a dožil se tolika a tolika let, načež vypil to a to. Dostal hned jedničku. Já jsem tehdy po svém (domněle) brilantním výkonu odešel spráskaný s dvojkou. Byl to pro mě pozoruhodný jev vypovídající zejména o zkoušejícím filosofovi. (Mám ještě pár jiných příhod (víte třeba, jak probíhají zkoušky z Ekonomie?). No nic.)

Jak si tak po nocích čtu (občas i píšu) Wikipedii, rád se hrabu v německé filosofii. Myslím, že záliba filosofie ve jménech filosofů spočívá v něčem, co se podobá heslům na počítačích. Když si čtu něco, kde heslo znám (třeba Nietszche), tak tomu můžu rozumět. Kdo heslo nezná, nerozumí. To je zatím jednoduché. Otázka je, proč jsou filosofické texty zaheslované. Aby jim lidé nerozuměli a měli respekt, samozřejmě. Ale to je málo. Můj názor je ten, že texty jsou těmi hesly jakoby elektronicky podepsané. Když se mluví o Zenonově aporii, je jasné, že se nemyslí žádná jiná. Je to prostě pojmenování.

Jestli jste viděli Matrix, možná na vás stejně jako na mě zapůsobila ta scéna, jak je spousta elektrických člověko-článků zapojených v obrovské baterii. Tisíce lidí tam neví nic o reálném světě. Hlavou mi v tu chvíli blesklo: Platón. Platónova jeskyně. V tu chvíli jsem poznal, že ta pojmenování používám i sám.

Kdyby se studentům filosofie na začátku řeklo, že že jména filosofů jsou jen příjmení pojmů na odheslování a nic víc, byla by pro studenty filosofie zajímavější.

29. 10. 2006

trvaly odkaz

Historická hádanka

Jestlipak víte, odkud znám následující text:

Krok zastav, Teutone, raději přemýšlej. Nezamýšlíme na tebe vojnu ani zlo. Kříži se neklaníme, hosty vítáme.

Možná jsem to měl dát spíše do rébusů, ale přijde mi to natolik líbezné a důležité, že bych chtěl, abyste si nad tím, moji milí čtenáři, trochu polámali kebule. Nápady můžete i do komentářů, prozrazení správné odpovědi se moc nebojím.

Jenom upozorňuji, že hádanka není můj výtvor a že ani to není hádanka, spíše historická teorie. Nemůžu ji ale nikde najít a už ani nevím, jak jsem k ní přišel.

To jsou všechny příspěvky z měsíce prosinec 2019. Příspěvky z dalších měsíců jsou odkazované z archivu měsíců a z hlavní stránky deníčku.